Pamětní zlaté medaile "Světová náboženství" v sadě "proof"

Detailní popis produktu

Dílo známé výtvarnice Ľudmily Cvengrošové (1936) se v ostatních letech soustředilo na medailovou tvorbu, kde autorka sahala po neobyčejně náročných tématech: souboru pěti medailí, věnovaných světovým náboženstvím: hinduizmu, judaizmu, buddhizmu, křesťanství a islámu. Ke ztvárnění náročného tématu velkých světových náboženství autorka přistupovala na základně podrobného studia a starostlivého výběru motivů. Na díle je poznat, že velkou většinu jejích hlavních monumentů a symbolů poznala tato zanícená cestovatelka přímo v jejich neopakovatelném autentickém prostředí. Hinduizmus patří k nejstarším a nejrozšířenějším náboženstvím, které ve světě vyznává víc než 850 milionů lidí. Obě strany medaile realisticky a zainteresovaně zobrazují charakteristické prvky hinduizmu (hindúdhama). Lícní straně dominuje známá soška tančícího boha Šivy označeného jménem, kterého provází posvátná kráva a slon. Ve středu kompozice je nápis v hindském písmu „Benares“ (Váránasí), což je jméno třímilionového náboženského a kulturního centra v severní Indii. Centrální kruhový obraz po obou stranách lemují sakrální architektury a skulptury slavného Khajuraha. Ve spodní části jsou vyobrazené typické prvky života a smrti ve variacích: skupina nahých poutníků – svatých můžu, rituální omývání se v čase největšího svátku Kumha Méla a spalování mrtvého na břehu Gangy. V horní části rubové strany vidíme křehkou dřevěnou architekturu chrámu v nepálské Bhaktapure, sousedící se zobrazením sloního boha Ganéši (se jménem v hindštině), rituálního vozu přinášejícího úrodu (Máčendráma) a postavou putujícího asketického Sádhu, o čemž svědčí jeho jméno v nepálštině. Ve středu spodní části reliéfu je ztvárněná Kumari (děvčátko, vyvolené stát se živou bohyní), obklopená postavami a symboly nepálského hinduizmu. Judaizmus je počtem věřících méně rozšířené, ale velmi staré monoteistické náboženství, které stálo u kolébky křesťanství i islámu. Lícní straně dominuje v horní části velký sedmiramenný svícen, kamenné tabule s deseti božími přikázáními a průčelím Šalamounova jeruzalémského chrámu s hebrejskými jmény velkých můžu víry – Mojžíše a Šalamouna.  Menoru autorka ztvárnila podle podoby monumentálního zlatého svícnu na Titově triumfálním oblouku, zobrazujícího římskou kořist z pokladů jeruzalémského chrápu po skončení židovské války v roce 70 po Kristu. Tento tragický bod židovských dějin připomínají postavy po obou stranách svinuté tóry – velekněz z beraním rohem a stříbrnou mincí – šekelem a římský legionář s orlem legie a mincí s příznačným nápisem Iudea capta. Pod Davidovou šestiramennou hvězdou je hebrejské slovo „Jeruzalém“. Rubová strana medaile v horní části připomíná tragické momenty rasového pronásledování a genocidy národa s paradoxním heslem vyhlazujících táborů. Spodní část symbolicky připomíná opak zániku a zmaru – významné židovské vědce a umělce (Freud, Einstein, Chagall) a návrat do historické vlasti, který symbolizuje datum založení státu Izrael. Buddhizmus je podobně jako hinduizmus velkým náboženstvím Dálného východu, které tu více než dva a půl tisíce let vyznávají stovky milionů věřících. K jeho základní postulátům patří asketismus – zdrženlivost od světských rozkoší, překonávání utrpení, snášenlivost, ochrana živých tvorů (nezabiješ!), konání dobra, nemajetnost a převtělování se až k dosažení cíle – nirvány. Lícní straně medaile s tímto námětem dominuje vyobrazení monumentální, více než 15 metrů vysoké bronzové sochy sedícího Buddhy z města Kamakura se jménem v japonských znacích (Buddha – Daipucu). Horní oblouk vyplňuje pozdrav v tibetském písmu („Óm, mani dameóm“). Kompozici po obou stranách vyplňují další atributy buddhizmu a jeho podob: Sansara – koloběh znovuzrození, hromoklín (vadžra), nekonečný uzel – modlitební mlýneček. Ve středové ose vidíme dalajlámu s jeho podpisem. Na rubové straně v levé části je čhörten – věžička s modlitebními mlýnky a vlajkou lungta. Odkazy a modlitby věřících odnáší do nebes létající koník. Nápisy v tibetštině (Lhasa) a nepálštině (Káthmandu) označují hlavní města. Protipólem modlitebny je věž Swayambunát, významného buddhistického kláštera v Káthmandu. Scénu uzavírá skupina lámů, hrajících na rituální trouby. Křesťanství s více než dvěma miliardami věřících je nejrozšířenějším náboženstvím na světě. Jeho centrální osobou je Ježíš Kristus. Jako ústřední motiv lícní strany použila autorka scénu ukřižování z přední desky Nitranského kodexu s relikviářem, kterou po obou stranách lemují znaky čtyřech evangelistů. Narození a smrt Spasitele připomíná na levé dolní straně stříbrná betlémská hvězda narození a na druhé straně trnová koruna, symbol Ježíšovi smrti v Jeruzalémě. Rubová strana na své centrální ose ukazuje monumentální, třicet metrů vysokou sochu Krista z Rio de Janeiro (1931) a ve spodní části klasické dílo renesance – Michelangelovu Pietu (1499). Střed medaile zabírají tři nejznámější křesťanské chrámy – Notre Dame v Paříži, Hagia Sophia v Istanbulu a San Pietro, papežskou katedrálu v římském Vatikánu, spolu s charakteristickými znaky církevní katolické hierarchie – biskupské pastýřské berly a papežského procesního kříže s třemi příčními břevny. Islám, náboženství proroka Mohameda a jeho následovníků je v současnosti nejvíce expandujícím náboženstvím s více než půldruhou miliardou věřících po celém světě. Lícní strana nese v horní části dva symboly, zosobňující hlavní duchovní princip a hmotnou podobu – posvátný text – tohoto náboženství: slova Alláh a Korán. Vpravo podle vyobrazení na perské miniatuře ze 16. století archanděl Gabriel diktuje Mohamedovi jednotlivé súry a vlevo tajemná Kaába – černý kámen – připomíná jednu z pěti základních povinností věřícího – pouť do Mekky (Hádž). Ve spodní části vidíme nanebevzetí Proroka na jeho koni Barakovi v místě Skalného chrámu v Jeruzalémě – posvátném městě všech třech monoteistických náboženství – judaizmu, křesťanství a islámu. Na rubové straně sílu a historický význam islámu znázorňují významná architektonická díla v mnohých končinách světa, ale také známá hrobka protagonistů období křižáckých výprav – slavného kurdsko-egyptského vojevůdce a vládce Jusufa Salah-ad-Dina – Saladina (†1193). „Salam aleikum“ – Pokoj s vámi uzavírá celou kompozici této strany medaile.